NOVINKA

Ing. Kamil Ekštein, Ph.D.

V přednášce je stručně představena umělá inteligence jako fenomén současné doby v souvislostech, které jsou nezbytné pro nezkreslené pochopení a které dovolují formovat vlastní názory na tento fenomén tak, aby posluchači nepodléhali mediálně-politickým manipulacím, které umělou inteligenci v mediálním prostoru provázejí. Umělá inteligence je vysvětlena pomocí konstrukce jednoduchého prediktoru (modelu, který dovoluje předpovídat neznámé hodnoty nějaké veličiny). Dále je (na základě tohoto modelu) vysvětleno, jak lze a nelze umělou inteligenci v praxi využívat, co umí a co naopak určitě neumí, jaké jsou její výhody a nevýhody, a jak se může umělá inteligence vyvíjet v blízké budoucnosti.

NOVINKA, PŘEDNÁŠKU MOŽNO OBJEDNAT OD 1. LEDNA 2024

Ing. Filip Hácha

Přednáška se zabývá metodami strojového učení pro generování obsahu. V úvodu přenášky jsou objasněny základní principy strojového učení, které jsou ilustrovány na jednoduchých příkladech. Následně je vysvětlena možnost aplikace těchto přístupů pro zpracování přirozeného jazyka a generování textu. Posluchači se dozví, jakým způsobem jsou tyto metody použity v rámci implementace chat-botu Chat-GPT. Kromě generování textu jsou zmíněny metody pro generování dalších typů dat, jako je např. generování obrazu. V závěru přednášky jsou diskutovány možné etické problémy, které souvisí s aplikací metod strojového učení v praxi.

NOVINKA, PŘEDNÁŠKU MOŽNO OBJEDNAT OD 1. LEDNA 2024

Ing. Václav Vais, Ph.D.

Přednáška představuje principy šifrovacích metod používaných při zabezpečování síťových komunikací. Názornou formou je prezentována zejména role jednocestných funkcí v nesymetrické kryptografii. Výklad se dotkne grup, problému diskrétního logaritmu, eliptických křivek a konečných prvočíselných těles. Nové pojmy jsou zavedeny zobecněním studentům známých matematických pojmů (reálná čísla, funkce, křivka v R2), jejich vlastnosti jsou demonstrovány na srozumitelných příkladech. Přednáška si dále klade za cíl zdůraznit nezastupitelnou roli matematiky v dnešním přetechnizovaném světě i to, že teoretické výsledky základního výzkumu někdy mohou předběhnout své praktické uplatnění i o několik století.

NOVINKA, PŘEDNÁŠKU MOŽNO OBJEDNAT OD 1. LEDNA 2024

Ing. Filip Hácha

Přednáška objasňuje základní principy z oblasti 3D animací. Výklad obsahuje úvod do historie vzniku technologie 3D animace a jejich postupný vývoj, který je ilustrován na příkladech z filmového a herního průmyslu. Posluchači jsou obeznámeni se základními principy reprezentace časově proměnných povrchů. Dále jsou stručně vysvětleny aktuálně používané metody pro reprezentaci, vizualizaci a zpracování 3D animací a následně nastíněny aktuálně řešené problémy v této oblasti, jako je hledání temporálních korespondencí, nebo jejich porovnávání.

doc. Ing. Libor Váša, Ph.D.

Trojúhelníkové (a obecněji polygonální) sítě jsou patrně nejrozšířenější reprezentace tvaru trojrozměrných objektů v počítačové grafice. Používají se v široké škále aplikací, od nasazení ve 3D videohrách přes použití ve trikových filmech až po průmyslové aplikace a využití v medicíně. V přednášce budou představeny jejich základní vlastnosti, způsoby jejich získávání (modelování, skenování), zpracování (zjednodušování, vyhlazování, parametrizace a další) a ukládání (komprese). Nakonec se také krátce dotkneme použití těchto modelů pro reprezentaci animací.

Ing. Kamil Ekštein, Ph.D.

Přednáška je orientovaná spíše na humanitně zaměřené posluchače, kterým srozumitelnou formou osvětluje nejčastější omyly a nepochopení, která se ve veřejném mediálním prostoru objevují v souvislosti s fenoménem rapidního rozšiřování nasazení umělé inteligence. Rozebereme některá bombastická tvrzení novinářů a popularizátorů vědy, kteří ovšem ve zmíněných případech naprosto selhali v pochopení fundamentálních principů nejen umělé inteligence, ale vědy obecně, čímž přispěli nikoliv k popularizaci, ale spíše k navození ambivalentních pocitů z této perspektivní a nesmírně zajímavé oblasti vědeckého bádání.

Ing. Miloslav Konopík, Ph.D.

Umělá inteligence se stává do jisté míry fenoménem dnešní doby. Neuronové sítě v současnosti v této oblasti naprosto převládají nad ostatními přístupy. Tuto přednášku zahájíme vysvětlením základních matematických principů používaných v neuronových sítích. Princip sítí bude demonstrován jak matematickým odvozením, tak vhodnými vizualizacemi. Dále navážeme příklady použití a aktuálními problémy tohoto přístupu. V druhé části přednášky se zaměříme na metody počítačového “porozumění” textu. Ukážeme si, jak počítač vidí (čte) slova a věty, čeho jsou dnešní algoritmy schopny a kde naopak selhávají.

Ing. Richard Lipka, Ph.D.

Cílem přednášky je představit základní mechanismy vědecké metody poznávání světa. Povídání se zaměřuje zejména na dvě témata - jednak na modely, které věda používá k popisu světa a které jsou vždy jen omezeně platné, aby mohly být dostatečně jednoduché, a na ukázky toho, jak moc je věda závislá na schopnosti odhalovat a opravovat své vlastní omyly a modely, které přestaly vyhovovat. Hlavním použitým příkladem je vývoj pohledu na sluneční soustavu a pohyb těles na jejich drahách. Na tomto příkladu se snažím ukazovat jak a hlavně proč se měnil pohled učenců na jevy, které vidí na obloze a ukázat proč všechny použité modely měly svůj význam a jak pečlivé pozorování vedlo zároveň k jejich zpřesňování ale i odmítnutí. Cílem přednášky je uvědomit si meze platnosti jakéhokoliv modelu reálného systému a zároveň pochopit, že jakýkoliv model - byť vůbec nemusí odpovídat realitě, kterou modeluje - může být za některých okolností užitečný.

PŘEDNÁŠKA/SEMINÁŘ S JEDNODUCHÝMI POKUSY

Ing. Richard Lipka, Ph.D.

Přednáška (a nejlépe i seminář s možností využít počítače s předinstalovaným NetLogem) ukazuje, jak je možné simulovat vybrané přírodní jevy a ukázat v simulaci některé druhy emergentního chování. Modely jsou zaměřené na napodobování některých biologických systémů (mravenčí feromonové cestičky, model predátora a kořisti, model organizace hejna, model šíření choroby, model migrace řízené dostupností potravy, ...). Cílem tématu je seznámit studenty s postupy a nástroji, které se pro podobné simulační pokusy dají použít, demonstrovat, že i relativně jednoduše působící modely a jejich pravidla mohou vést ke komplexnímu a realisticky vypadajícímu chování. Zároveň bych rád ukázal nakolik jsou podobné modely (a v konečném důsledku i reálné systémy) náchylné na stav počátečních podmínek, respektive i na malé změny jejich vlastností a jak se ustalují v případném novém rovnovážném stavu. Všechny použití modely jsou dostupné v prostředí NetLogo, ve kterém je jak jejich detailní popis, tak grafické rozhraní k jejich použití i celý programový kód modelu, takže je případně možné s nimi přímo pracovat a vyzkoušet si jejich úpravy na různé úrovni.

doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D.

Přednáška je určena pro posluchače se znalostí Php. Jejím účelem je seznámit je s jedním z postupů zvyšování kvality vytvářeného software, konkrétně jednotkových testů. V teoretické části přednášky jsou vysvětleny principy a účel jednotkových testů. V praktické části je ukázán příklad použití nejznámějšího frameworku pro jednotkové testy - PHPUnit.

Ing. Kamil Ekštein, Ph.D.

Přednáška se věnuje v obecné rovině problémům strojové inteligence a strojového učení. Ukazuje typické problémy, které musí programátoři řešit, aby výsledný produkt měl požadované vlastnosti inteligentního systému. Ve výkladu jsou zejména zdůrazněny některé klíčové koncepty z oblasti strojového učení, jako je např. tvorba, reprezentace a uchovávání hypotéz, které jsou často natolik pod povrchem, že nejsou v popularizačních materiálech vůbec zmiňované. Pozornost posluchačů je následně zaměřena i do aplikační oblasti s cílem ukázat, že poměrně často spočívá strojová inteligence v něčem úplně jiném, než tvrdí marketingové materiály.

Ing. Kamil Ekštein, Ph.D.

Přednáška osvětluje základní principy počítačového zpracování přirozené řeči a jazyka. Vysvětluje, jak počítač transformuje akustický signál do podoby dále využitelné technikami zpracování číslicových signálů, umělé inteligence a strojového učení tak, aby na konci řetězce algoritmických postupů vznikl ze záznamu řeči její přepis do podoby textu. Následně se přednáška věnuje postupům z oblasti NLP, tedy zpracování výsledného textu tak, aby počítač porozuměl sdělení lidského uživatele. Zmíněny jsou základy syntaktické a sémantické analýzy a ve všech fázích zpracování také souvislost s konkrétními matematickými či algoritmickými technikami.

Nabízíme vám i řadu dalších zajímavých přednášek...