doc. Ing. Michal Šprlák, Ph.D.

Gravitace patří ke čtyřem známým fyzikálním interakcím a představuje důležitou fyzikální veličinu odrážející stav přitahujících hmot. Znalost gravitace je základem aplikací, např.: 1) realizace planetárních referenčních systémů pro určování polohy a předpovídání dráh umělých družic; 2) studium vnitřních struktur, (pod)povrchových procesů a tepelného vývoje planetárních těles; nebo 3) navigace vesmírných modulů. Gravitační pole Měsíce bylo zmapováno družicovou misí GRAIL s vysokou přesností a nebývalou podrobností. Podrobná topografie Měsíce je k dispozici z měření senzoru LOLA družicové mise LRO. Cílem tohoto tématu je obeznámení se s družicovými misemi GRAIL a LRO, vizualizace a interpretace gravitačního pole Měsíce, a studium prostorových změn gravitačního pole v blízkosti povrchu Měsíce.

doc. Ing. Michal Šprlák, Ph.D.

Časové změny gravitace umožňují pochopení přesunu přitahujících hmot při studiu klimatických změn a pochopení mechanismů geohazardů v environmentálních vědách. Pro účel globálního mapování časových změn gravitačního pole Země byla v roku 2002 vypuštěna družicová mise GRACE a její měření způsobily v geovědách nebývalou revoluci. Předmětem navrhovaného tématu je obeznámení se s družicovou misí GRACE a její pokračovatelkou GRACE-FO, a podrobnější studium časových změn gravitačního pole Země v polárních oblastech způsobený zejména táním ledovců v Antarktidě a Grónsku.

Ing. Martin Pitoňák, Ph.D.

Student se seznámí s různými typy modelů pro aproximaci (přiblížení, odhad) tíhového pole Země a vyzkouší si na zájmovém území vytvořit jejich model pomocí vybraného softwaru pro matematické modelování.

Ing. Martin Pitoňák, Ph.D.

Na základě zpracování družicových dat lze odvozovat např. i časovou variabilitu tíhového pole Země. Součástí tohoto zadání je tedy zpracování a porozumění družicovým datům, jejich interpretace a modelování časově závislých jevů.

Ing. Karel Jedlička, Ph.D.

Přesun služeb do cloudového prostředí je moderním trendem prakticky ve všech oborech lidské činnosti spojených s využitím informačních technologií. Geografické informační systémy nejsou výjimkou. V rámci tohoto tématu bude provedena rešerše existujících řešení, shrnutí jejich možností použití, výhod a nevýhod a praktické vyzkoušení jejich funkcionality.

Ing. Karel Jedlička, Ph.D., doc. Ing. Karel Janečka, Ph.D.

Trojrozměrná data (3D data) mají zásadní význam pro oblasti, kde pouhá polohová informace o objektech (tj. 2D informace) neposkytuje dostatečnou míru porozumění. Jedná se např. o oblasti katastru nemovitostí, prostorové správy budov, inženýrských sítí a podobně. Seznámení se získáváním, zpracováním a vizualizací takovýchto dat je součástí tohoto tématu.

Ing. Pavel Hájek, Ph.D.

Student provede rešerši příkladů použití tzv. virtuálním 3D map, kterému předchází porozumění tomuto pojmu a vyzkouší si tvorbu kartograficky vyjádřeného 3D modelu zájmové oblasti.

Ing. Pavel Hájek, Ph.D.

Student se seznámí s různými technologiemi pro vizualizaci virtuálních 3D map. Na vlastním příkladě zkusí vizualizovat obsah takovéto mapy v různých platformách a to ať desktopových či webových.

doc. Ing. Václav Čada, CSc.

Krajina kolem nás se stále vyvíjí a s tím souvisí zánik a vznik geografických jmen, tj. pojmenování neživých přírodních objektů (hora, řeka, …) a těch člověkem vytvořených objektů (město, obec, oblast, …). Obsahem tohoto tématu je tedy rešerše stávajícího stavu databáze geografických jmen GeoNames a možností jejího rozšíření.

doc. Ing. Václav Čada, CSc.

Student se seznámí s novým systémem pro správu a využívání údajů o technické infrastruktuře na území České republiky. Jde o tzv. Digitální technickou mapu České republiky, která má sloužit k systematické a jednotné správě geografických dat o umístění sítí elektronických komunikací a dalších infrastrukturních sítí (dále jen „technická infrastruktura“) včetně poskytování informací o technické infrastruktuře orgánům veřejné moci, vlastníkům nemovitostí, investorům a veřejnosti zejména pro územně plánovací činnost a územní a stavební řízení podle stavebního zákona a zajištění činnosti jednotného informačního místa podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Ing. Michal Kepka, Ph.D.

Značkové klíče poskytují informaci o tom, jaké všechny objekty se v mapách nacházejí. Pokud
existuje katalog těchto mapových značek, je možné vytvářet během vektorizace starých mapových listů datovou sadu objektů s mnoha rozšiřujícími atributy. Nad sebranou datovou sadou je možné provádět analýzy a vyhledávání. Práce by se zabývala vektorizací starých map a vytvářením digitální datové sady objektů.

Ing. Michal Kepka, Ph.D.

Pro intenzivní zemědělství je nutné maximalizovat objem úrody při zachování udržitelného množství vstupů a spotřeby nerostných surovin. Jakékoliv výkyvy počasí, které mohou poškodit velkou část úrody, nejsou žádoucí a je nutné provádět ochranná opatření. Příkladem meteorologického jevu, který zásadně poškozuje plodiny s vysokou hodnotu, je tzv. radiační mráz. Během projektu budou poskytnuta meteorologická měření z polních podmínek a úkolem bude navrhnout algoritmus, který bude hlídat příhodné podmínky pro vznik radiačního mrazu a vyhodnotí danou situaci jako varování.

doc. Ing. Mgr. Otakar Čerba, Ph.D.

Výsledky voleb jsou zveřejňovány především na celostátní úrovni. Navíc je kartografická úroveň map prezentovaných v médiích často žalostná. Úkolem studenty by mělo být zpracování volebních výsledků jedné nebo několika obcí na úrovni okrsků a jejich kartografická vizualizace, přičemž důraz bude kladen především na stabilitu a vývoj volebních preferencí v čase.